sobota 21. listopadu 2015

Jedy, za které platíme penězi i zdravím.

Ačkoliv se snažím myslet a žít pozitivně, i to negativní k životu patří. Proto se ozývám, když mě něco štve. Nebuďte ani vy stále sluníčkoví, pozitivně naladění, ono je dobré jednou za čas podívat se realitě do očí a říct: Fuj tajbl, to je děs! 

foto zdroj

Dnešní článek je o mých postřezích, úvahách a negativních zkušenostech, protože už delší dobu mám potřebu se o tomto tématu na blogu rozepsat. Bude dlouhý, ale věřím tomu, že i zajímavý.




O čem je řeč? Jak jinak, než o kosmetice. O tom, jak to doopravdy je, jak se dopátrat pravdy, jak moc nás výrobci, dovozci či prodejci oblbují, zda je opravdu bezpečnější používat "hand made" produkty než produkty obsahující parabeny, jestli jsme všichni obětí doby. 

Začnu jedním slovem: PRAVDA. Stejně složité slovo, pokud se nad ním hluboce zamyslíte, jako KRÁSA. I pravda je pojem relativní, protože moudří vědí, že i když dva lidi budou říkat něco jiného, pravdu mohou mít oba. 



Takže jedna pravda neexistuje? Pokud je více pravdivých tvrzení ohledně jedné situace, pak vlastně není pravdivá žádná. Tím se nejspíš řídí i celý dnešní svět, zejména pak obchodníci. Jen já mám pravdu (já jsem jediný bezpečný, kvalitní, nejlepší). A zákazník se v tom možná ztrácí, možná ho podvědomě ovlivňují reklamy, třeba jen hledá "skupinu", ke které se svými názory přidá a její pravdu bude hlásat a do krve se za ní bít. 

Občas ale (aspoň u některých) zaklepe na šedou kůru mozkovou racionalita, žádá si podložená fakta, ověřené zdroje informací. K této skupině blbců inteligentů nevěřících tomášů patřím nejspíš i já. Proč? Protože jsem se v životě už nejednou napálila. A jak známo, chybami se člověk učí. Proto nevěřím všemu, co kdo řekne, co se kde píše na stránkách e-shopů, proto klidně ztrácím hodiny času hledáním důvěryhodnějších zdrojů informací. 

Vím, že dnešní článek nebude pro každého. Nebude pro ty z vás, co chtějí slyšet jinou pravdu, než je ta jejich (protože jedna paní povídala), nebude ani pro ty, co neradi o věcech přemýšlí či filozofují. Přesto věřím, že se najde někdo, kdo si tento článek přečte a budu ráda za diskuzi k tomuto tématu. 


Začnu tím, co bylo poslední kapkou do plnící se číše mého vzteku nad tím, jak jsou zákazníci a spotřebitelé obelháváni. Přišla mi nabídka na spolupráci. Mé podezřelé oko zbystřilo. Když mně (malému blogu) někdo pošle nabídku ke spolupráci, musím být obezřetná (a stejně tak vy, co máte blogy ještě menší a chodí vám nabídky). Protože to může znamenat: 1) oslovily stovky blogů a když přijmu, dalších 14 dní budou na všech články o stejné (leckdy do té chvíle neznámé) značce A/NEBO 2) něco jiného nekalého. Jak jsem hned další týden zjistila, moje intuice nebyla špatná. Recenze se najednou začaly vynořovat i z blogů o 30 čtenářích, ale to by bylo to nejmenší zlo

Prohlédla jsem si nabídku e-shopu a při čtení detailů jsem u několika produktů uviděla obsah látek, které jsou v EU zakázány!!! Narovinu přiznávám, že sama většinou nerozumím složení produktů, neznám všechny ty sloučeniny a látky, co v popiscích jsou, je jen málo těch, u kterých vím, co znamenají. Ale nějakou náhodou mi pár těch zakázaných v mysli zůstalo a já je tu uviděla. Hned jsem vlítla na google, abych si svoji domněnku utvrdila. Ha! Nemýlila jsem se. Tak jak to vlastně je? Napadlo mě: Kdo vůbec kontroluje různé prodejce (e-shopy), co prodávají? 

Osobně jsem doteď žila s pocitem, že MUSÍ být něco, co nejen přikazuje, co se prodávat v ČR smí, ale že je i něco, co tohle kontroluje. Ovšem ano, přiznejme si, že kosmetických značek je na trhu tolik, každý měsíc tolik novinek, že pokud nějaký takový kontrolní institut existuje, nemohl by to ani stíhat vše kontrolovat. Přesto doufám, že alespoň to, co se prodává v řetězcích jako DM drogerie, Rossmann, Kaufland, Lidl apod. prověřováno je. Zda-li tomu tak je, nevím (a klidně mi to můžete do komentáře sdělit). 

Ale co nějaké malé e-shopy, které prodávají "to nejlepší" z Itálie, Maroka, Egypta, Brazílie atd.? 

Co jsem tedy udělala? Poslala dotaz e-shopu, jakto že prodávají produkty, které mají ve složení látku zakázanou v EU. Víte, co následovalo? Druhý den e-shop přepsal údaje o složení a zmíněná látka najednou ve složení nebyla! Jak snadné udělat z pochybného produktu produkt bezpečný. :( A když jsem otevřela recenzi jedné z blogerek, která spolupráci přijala a recenzi zrovna ten den publikovala, přišlo další překvapení. Krémy, které jsou v originále v 50ml balení dostala v obyčejných plastových kelímkách, co do nich v lékárně míchají masti, popsané nalepeným označením, jaký krém ve kterém je. Tudíž neměla k dispozici složení (expiraci atd.). Přitom šlo o kelímky 50ml. Tak mi řekněte, věděl tedy prodejce, že prodává něco nepovoleného (nebezpečného) už dávno před tím, než jsem je na to upozornila? A nedopatřením u pár produktů opsali skutečné složení, zatímco u většiny dalších dle jejich popisu je složení OK (a teď už i u těch, kde jsem to našla)? Spoléhají tolik na to, že většina zákazníků složení nečte nebo mu stejně nerozumí? Ruku na srdce, kolik lidí si před zakoupením (nebo po) vyhledává každou položku, co přesně znamená. Jde hlavně o zisky, prodat a vydělat, když se kupující najdou, proč nevydělávat. 

A nejde tady o jeden konkrétní e-shop, mně jde o pravdu v globálu. Jak se může bránit obyčejný spotřebitel. Vidí třeba někde recenzi na krém, který třeba opravdu dělá zázraky (třeba díky látkám, které napáchají ve finále víc škody než užitku), tak si krém koupí. Obzvlášť pravděpodobnost stoupá, když takových recenzí uvidí víc a člověku se neznámá značka dostane do vědomí a nebude přeci předpokládat, že by byla špatná, když o ní četl několik dobrých článků. Může se to týkat jak kosmetiky dovezené odkudkoliv, tak kosmetiky "domácí", od "drobných českých výrobců", o některých případech se už i psalo, že vyrábí za hrozných hygienických podmínek někde v garáži, do popisků na net si přeci můžou napsat cokoliv, že je to čistě přírodní, že je to certifikované, že je to bez parabenů a barviv.... Rozumíte, co tím chci říct. (Žasla jsem, kolik "certifikátů" si lze koupit na asijských e-shopech).

Vidím, že článek bude dlouhý, budu pokračovat. Já jsem poslala dotaz, jak je to s prodejem kosmetiky, na ČOI (Česká obchodní inspekce). Připadala jsem si poprvé v životě jak práskač, ale neuvedla jsem konkrétní firmu, jen všeobecný dotaz. Přesto se mi dostalo odpovědi:



Takže jsem opět o něco moudřejší, možná i vy, které jste třeba toto také nevěděly. Ale jak tohle provést v praxi, mi stále nedochází. Přeci nemůžu u každého kosmetického produktu od mýdla, přes sprcháče, šampony až po dekorativní kosmetiku psát na Krajskou hygienickou stanici, aby mi daný produkt prověřili. A ani nemám čas být práskačem, který tam bude pochybné firmy hlásit a kontroly k nim posílat. Tudy cesta nevede. Nejsem už mladá, ani blbá, vím, že se stejně dá ledacos obejít*. Kde je tedy řešení? Nekupovat nic pochybného? Ale co je pochybné? Vše, co se neprodává ve velkých známých obchodech? Tím pádem by zas neměly nové, poctivé a kvalitní značky skoro žádnou šanci se dostat na trh. Jak poznat poctivé od nepoctivých? 

*Kdysi jsem pracovala v jednom velkoobchodě, který dovážel hračky z celého světa. Já byla mladá, nezkušená a získávala první zkušenosti, jak to v našem kapitalismu chodí. Na některé hračky musely být atesty. Šéf, Američan, oblékl luxusní oblek, koupil drahou bombonieru, nechal mě dojet do banky pro slušný balík peněz a vyrazil pro atesty. Věděl, kam má jezdit, kde mu je udělají. A skutečně je získal. Přitom ty hračky ani nevezl s sebou. Proto jsem skeptická i v případech, kdy výrobky mají certifikáty, atesty o nezávadnosti a podobné "papíry". 

Proto jsem tak postižená tím, že nevěřím všemu, co se kde píše. Ale něco si přeci kupovat musím. Určitě je mnohem složitější "koupit si atesty" než napsat cokoliv o výrobku na web či na etiketu v češtině nalepenou na produkt. Prostě a jednoduše, když si koupím třeba olej, na kterém je napsáno, že je to 100% čistý za studena lisovaný arganový olej, neznamená to, že to tak je. Už byly zaznamenány případy, kdy se takto prodával drahý olej a při kontrole se zjistilo, že obsahem je jen obyčejný slunečnicový z pokrutin. 



Proto se snažím dávat přednost kosmetice z drogerií a parfumerií, která je od velkých výrobců, kteří mají laboratoře, kam jim často chodí kontroly, které vydělávají tolik, že nebudou riskovat pošpinění své značky tím, že by něco šidily a uváděly klamné informace. A vůbec mě netrápí případný obsah parabenů, jejichž škodlivost NIKDY prokázaná nebyla, které jsou v produktech v nepatrném množství a zaručují mi, že v krému nebudu mít nebezpečné bakterie, ani když do něj každý den sáhnu prstem. 

Další věcí, která mě tak trochu vytáčí, jsou nápisy: Naše kosmetika není testována na zvířatech. Jak by mohla být? Nemůže! Nemáte tam něco lepšího, na základě čeho byste ji dokázali prodat? :( Od roku 2004 se v EU nesmí kosmetika testovat na zvířatech, takže proč si na tomto některé firmy dodnes staví to své "my jsme lepší než některé jiné značky", když ani ty, co to tam neuvádí, to na zvířatech netestují. Ano, prvních pár let se toto obcházelo tím, že si firmy nechávaly testy na zvířatech provádět mimo EU, dnes už ani toto není dovoleno. 

Jenže, když si koupíte na nějakém e-shopu krém třeba z Tanzánie, samozřejmě víte prd, jestli ho vůbec testovali, jestli ho netestovali na lidech, zvířatech, přestože by tam nápis: Není testováno na zvířatech uváděli. Nevíte dokonce ani to, jestli je ten krém opravdu z Tanzanie nebo si jen někdo nechal někde vyrobit obaly a do nich tu namačkal měsíčkovou indulonu. Hledáte jen takto označenou kosmetiku, protože jste milovníci zvířat, možná i vegetariáni? Přitom čisticí prostředky, u kterých i my hned cítíme, že naší kůži škodí více než kosmetické, ty na zvířatech testovány jsou. Což mi připadá dost paradoxní. 
Podle mých pátrání hygienici prověří ročně 1000-1500 produktů, proto se občas objevují články, jak se našlo nebezpečné množství olova ve rtěnce či stínech, jak krém vůbec neobsahoval výtažek z kopřivy, který uváděl ve složení atd. Tak se občas něco stáhne z prodeje, firma dostane pokutu a vesele si prodává dál. 

Kdo sleduje moje videa, ukazovala jsem vám jednou, jak rtěnka stejného čísla zakoupená znovu po určité době, měla najednou jiný odstín. To logicky znamená, že i když nějaký výrobek kontrolou prošel, nemusí už být v pořádku příští šarže (tedy to, co se vyrábí v jiné várce, v jiném kotli, kam se opět sypou jednotlivé přísady). Může být poctivý výrobce kosmetiky, ale i ten odněkud získává suroviny. Stačí, aby jeden dodavatel suroviny někde udělal chybu a je to. Stačí, aby se jednalo o malou soukromou firmu, kam Franta omylem nasype něčeho víc, ale přeci celý kotel nevyhodí a firma nezkrachuje, radši budeme spoléhat na to, že se na to nepřijde. Stačí aby přišla ekonomická krize, kdy lidé neutrácí tolik, jako v dobách ekonomických recesí, stačí, aby rostla a přibývala konkurence, už se hledá řešení, jak firmu udržet, co by se kde dalo ubrat, aby náklady byly co nejnižší a prodávalo se dál. 

Od roku 2013 musí každý produkt, který přijde do styku s kůží, vlasy, nehty nebo zuby, obsahovat informaci o složení produktu. Pokud toto uvedené není, může prodejce dostat pokutu až 2mil. Kč. Jak je tedy vůbec možné, že někdo zašle k recenzi blogerce produkt v plastovém kelímku či odlitý vzorek oleje apod.? Pokud se vám takový produkt dostane do ruky, bylo by nejlepší obrátit se na Krajskou hygienickou stanici. Jenže, kdo chce být za práskače. Já ne. Já si prostě takový výrobek nekoupím a je to. Jen mě štve, že ne každý nad tím takhle přemýšlí, že tím může uškodit sobě, ale třeba i dalším, kterým takový produkt dále doporučí. On ale nelže, on výrobek opravdu testoval a udělal na něj dobrý dojem. Netestuje se na zvířatech, tak se testuje na lidech.  

  • Takže jedna věc je, zda je složení na výrobku uvedené.
  • Druhá věc je, zda uvedené údaje jsou pravdivé.

A teď babo raď.

Ještě bych mohla zabřednout do tématu jakým jsou fake produkty. A že takové se u nás prodávají i na slavných velkých e-shopech (což není moje zkušenost, já tam nenakupuji, jen jsem to nejednou četla v různých diskuzích, takže tuto informaci berte jak chcete). Že se prodávají na asijských e-shopech typu ebay či aliexpress, to je většině z nás známo, ale že je tam nakupují české e-shopy, které je tu pak prodávají o 100,- Kč levněji než je cena originálu na jiném e-shopu a vydávají ho přitom za originál, to mě už štve hodně, že se takové fake prodávají na vinted.cz apod, to už raději nebudu komentovat vůbec. Proto si parfém kupuji VŽDY v Sephoře nebo Douglasu, i když bych ho někde našla o 400,- levněji.

Takže otázka kvality a pravdivosti popisu i složení kosmetiky mě docela trápí. Prostě jsem tohle ze sebe musela dostat ven. Štve mě, jak se k nám v 21. století firmy chovají, kdo má oči otevřené, vidí tohle všude, v potravinářském průmyslu, v kosmetickém, dokonce i farmaceutickém. Výrobci přírodní BIO kosmetiky pomlouvají ty léta zaběhlé výrobce mnoha technologiemi prozkoumané nepřírodní kosmetiky, ty zase válcují spotřebitele vymakanými reklamami v TV, časopisech apod., ale všem jde jen o jedno, prodat, prodat, vydělat. O jednotlivce, o Tebe, nejde nikomu z nich. (Já to taky píšu ze zištně sobeckých důvodů, abyste mi dali rady, jak na to). 

Jestli jste dočetli až do konce, dejte mi schválně vědět. Ať vím, jestli by vás tyto typy článků bavily.

Jak se orientujete vy? Podle čeho se rozhodujete, jaký výrobek si koupíte? Zda je e-shop pro vás důvěryhodný? Jak vybíráte prodejce, značku? Ovlivněni reklamou, tím co je in, doporučením? Fakt mě zajímá, jak to máte vy ostatní. 

Já jsem dnes cítila potřebu si tu vylít srdce. Dnes jsem se dozvěděla o sebevraždě mojí kamarádky, dost mě to vzalo. Jenže je prostě takováto doba, kdy všichni ze všech dělají pitomce. A ti, co o tom více přemýšlí, mají pak deprese, které si pak v konečném důsledku vyžádají ročně více lidských životů, než kolik lidí zahyne při dopravních nehodách. Ale ani o tom se moc nemluví. 
Věnuji ti milá Evo tento článek, mrzí mě, že už si ho nemůžeš přečíst, kéž tvoje duše najde vytoužený klid a mír, nikdy na tebe nezapomenu. 

26 komentářů:

  1. Upřímně musím říct, že jsem tímto způsobem o kosmetice nikdy nepřemýšlela. Je to asi tím, že nejsem kosmetický fanatik ani velký fanoušek. Nepotřebuji tuny krémů, šampónů, vůní.....jdu do drogerky, koupím co potřebuji a šlus. Nicméně se mi článek líbí, jsem ráda, že si o tomhle problému napsala. Ale nejvíc mě zasáhlo to, co je na konci a malým písmem:-( Ať je zase dobře.......

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Také nejraději nakupuji v drogeriích. Myslím si, že čím víc kusů nějakého produktu na trhu je, tím menší pravděpodobnost, že by uváděli nepravdivé informace na popisu.

      Vymazat
  2. Já už mám taková ta telecí léta - kdy jsem kupovala tuny krémů, dekorativky, laků na nehty apod. za sebou, už nemám potřebu si to kupovat. zkoušet a následně o tom psát... A má to jediný důvod: uvědomila jsem si, že žiju v době chemické - chemikálie se do mého těla dostávají pomocí jídla a na mé tělo pomocí kosmetiky. Nemůžu říct, že bych byla zastáncem pouze přírodní kosmetiky, ale to za co utrácím svoje peníze si pečlivě vybírám (ať už se jedná o jídlo či kosmetiku). A musím říct, že by mne ani nenapadlo si kupovat kosmetiku v cizině (USA či Asie). Ano, je to mnohdy mravenčí práce, ale myslím si, že já za to stojím :-D Pokud nějakému výrobci položím dotaz a on mi není schopen nějak důvěryhodně odpovědět, nenakupuju od něj. Pokud mi nějaký výrobce začne tvrdit, že do svých výrobků dává (např.) parabeny kvůli tomu, že vlastně vůbec škodlivé nejsou a že by to bez nich nešlo, nekupuju jeho výrobky...
    Zaujalo mne to testování na zvířatech, jelikož jsem si myslela, že to je už poměrně rozsáhlé ale jak vidím tak není.... Spousta značek si na své výrobky píše větu: NAŠE KOSMETIKA NENÍ TESTOVÁNA NA ZVÍŘATECH (ukázkovým příkladem je např. Dermacol, AVON a mnozí další). Což je podle vyhlášky, kterou jsi zmiňovala v pořádku. Jenomže to neznamená nic jiného, než to že finální produkt (např. řasenka či krém) skutečně není testován na zvířatech. Ovšem o jednotlivých složkách toho výrobku to neplatí - ty už testované jsou...
    Docela by mne zajímalo, který výrobce BIO kosmetiky (už jen to, že se považuje za výrobce BIO kosmetiky zavání průšvihem) pomlouvá ty klasické výrobce kosmetiky - od takovéto firmy bych si nic nekoupila...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tu větu jsem asi formulovala špatně, myslela jsem tím spíš tu masírku, kdy výrobci BIO často píšou věty typu: My pěstujeme všechny suroviny na našich vlastních farmách a nikdy nedáme do kosmetiky nic, co se pěstuje bůhvíkde. Spíše se mi stalo, že mě takto přesvědčoval prodejce, ne výrobce. Nechtěla jsem být v článku konkrétní, šlo mi o celkovou situaci, že si každý může na e-shop do popisku napsat cokoliv a zákazník neví, co je pravda a co přibarvená pravda (a zatajit nějaké skutečnosti taky není lhaní, jen neuvedou vše), v mojí zkušenosti to byl prodejce značky Dr.H...... - od té doby tuto značku nechci používat. Jak říkáš, nechtěli mi přiznat obsah alkoholu ve složení, ač tam je i uveden v popisku, celý rozhovor s nimi byl vyloženě v duchu: neptej se a kup to.

      Vymazat
  3. Je dobre o tychto veciach pisat. Vcera som narazila na recenzie, ktore Ta viedli k napisaniu tohto clanku. No je to silna kava uz len dat niekomu neidentifikovatelnu hmotu v neoznacenom obale. To ze si zistila, ze dochadza k manipulacii a uprave informacii so zlozenim je uz teda spominana ceresnicka na torte. Co sa tyka mojho vyberu kozmetiky, ja si citam zlozenie, overujem zlozky v databazach. Mam skusenost, ze pokial su 2 -3 vyrobky jednej znacky v poriadku tak bude zlozenie ok aj pri dalsich vyrobkoch. Takze sa drzim overenych znaciek. A tiez mam zasadu nepouzivat kozmetiku vyrobenu v krajine do ktorej by som mala obavy ist na dovolenku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem včera měla celý den fofry a ani jsem recenze nečetla, ale myslím si, že právě takových je (asi denně) více, proto jsem nechtěla být konkrétní. Ale jak se to přesouvá, výrobce něco tvrdí, důvěřivý prodejce mu to věří, aniž by si to nějak ověřoval, tak to zas uvede na svůj e-shop (a v té chvíli lže on, ani o tom neví), v dobré víře, jak super produkt prodává, to zas řekne třeba blogerkám, které ho mají zviditelnit, ty zas věří jemu a šíří se to dál až k samotným zákazníkům, které tomu, co je napsáno, taky věří. Dřív platilo, co je psáno, to je dáno, ale dnes už to podle mě tak není. Myslím, že se snad připravuje i nějaká databáze zkontrolované kosmetiky, bylo by to fajn, i když jak jsem psala, může se občas jedna šarže vymknout. Máš nějaký dobrý tip na databázi složek? Nějakou přehlednou, srozumitelnou. ? Po této zkušenosti se o to chci zajímat více, taky mám doma pár produktů koupených pochybně, bez českých popisů, neříkám, že jsem o tom vždycky takto uvažovala. Taky jsem do jisté míry hodně důvěřivá a hlavně jsem si myslela, že vše je kontrolováno, prostě jsem nepřemýšlela nad tím, že to je vlastně nemožné.

      Vymazat
  4. Podnětný a zajímavý článek. Posílat odlitek něčeho k recenzi je hodně divné, nechápu, že o tom někdo píše, já bych asi měla strach to zkusit...
    Jinak souhlasím s článkem. Člověk by měl především použít rozum, pročíst různá hodnocení a nekupovat něco, Čemu nevěří.
    Co se testováno týče, tak je sice fajn, že v EU se nesmí, ale to firmám nebrání testovat pro jiné trhy (třeba asijský, kde je to naopak tuším vyžadováno). A popravdě řečeno je asi jedno, že netestuje u nás, když jinde ano.
    Každopádně díky za článek, je občas třeba šířit i takovou tu zdravou nedůvěru.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, taky bych se bála to zkusit nebo bych si myslela, že jsem určitě zahrnutá do nějakého pokusu, kdy nám všem poslali indulonu a baví se tím, jak ji do nebes chválíme a pak o tom natočí dokument a já bych se hanbou propadla :) Já vím, někdy mám bujnou fantazii. Něco jiného je, pokud nějaký věrohodný dodavatel posílal blogerkám šampon bez jména, aby ho zkusily, aniž by byly podvědomě ovlivněné značkou, ale něco jiného jsou třeba výrobky na poutích a tržnicích, vše třeba krásně vypadá, domácí mýdla a krémy, ale tam už si říkám, že na etiketu můžou napsat cokoliv a vařit to můžou třeba ze psích kostí. :D

      Vymazat
  5. No, souhlasim, taky nejsem "zeleny fanatik" a klidne mi par parabenu nevadi... Fascinuje me, jak si dnes kazdy mysli, ze zacne neco doma vyrabet (kosmetiku nebo i jidlo) a bum, byznys jak prase. A pak vzdycky ti chudaci podnikavci breci, ze ty podminky na provozovnu jsou podle predpisu taaak strasne diskriminacni. Ne asi, to by to jinak mohl delat kazdy Franta odvedle bez potrebne odbornosti... Jsem za ty vyhlasky rada, i kdyz kontrola je vec dalsi.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, poctivým trvá rok, dva, než mají vše potřebné, od vybavení k výrobě až po laboratorní testy každé várky, pak se najdou ti podnikavci, co si najdou na mimibazaru recept na domácí mýdlo a uvaří nejdřív pro sebe, pak ve větším, začnou prodávat na bazarech, pak si nechají udělat e-shop, napsat krásné texty (co napsat, oni je často jen někde ukradnou, jaký s tím sraní), a podnikání je na světě. Na několika e-shopech se nedohledám ani kontaktní osoby či IČO, i to je podle mě povinné a už tímto pro mě e-shop ztrácí důvěru. A taky jsem znala e-shop, kde jméno a IČO byly, ovšem na tzv. bílého koně, aby to skutečný podnikavec mohl kdykoliv zabalit, stránky zrušit, aby v tom vůbec nefiguroval. Pak se tyto drobné zkušenosti hromadí a jednoho den už toho mám dost a musím si vylít srdce :) A začít víc přemýšlet, kde nakoupím, koho budu podporovat a koho ne.

      Vymazat
  6. Řeknu to asi tak. Na lidech nezáleží nikomu . Dělala jsem v pekárně a sama za sebe říkám,že ani tam hygiena není dobrá. (Dobrá natiž na takové úrovni ,abych si řekla jo koupím si z našé firmy chleba). Zkrátka dnes jde o to prodat něco všem a nejlépe za slušnou sumu .OSOBNĚ jsem se už několikrát setkala s tím,že někdo koupil něco na ebay a prodal to třeba o 300 kč dráž. Jenže i když to tolik lidí ví pořád to budou kupovat protože si myslí ,že s tím je kupa starostí ,ale přitom mi přijde strašně snadné si něco koupit přes ebay. Věc druhá je zase to,že v Číně jsou ty věci vyráběny taky nepěkným způsobem viz kalhoty. Takže ono dneska teoreticky lze říct ,že žádná věc nebyla udělaná na úkor něčeho. Co se kosmetiky týče tak vždycky tam to riziko je bohužel je to stejné jako s panenkama. Sbírám panenky,panenkám teče lepidlo po vlasech a jsem zvědavá co by dělali kdyby to třeba malé dítě olízlo nebo něco podobného ale dle ostatních a dle ČOI je vše v pořádku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No máš pravdu, slyšela jsem už podobné hororové příběhy od lidí z masokombinátu, z pekáren apod., každý řekne, že raději přestal kupovat výrobky, co se tam vyráběly. Každý by měl začít u sebe, kdyby každý dělal svoji práci poctivě, byl by svět ideální, což nikdy nenastane. A jak už to tak bývá, když je něčeho většina, stává se to normální, takže jeden poctivý zaměstnanec je pak ten špatný, co kazí morálku ostatním. Poctivý výrobce kosmetiky má vyšší náklady než ten, co to prostě umíchá, zabalí a prodá. Pak vzniká plno pořadů typu A dost!, dokumenty o tom, co dělají kuchaři v restauraci, když je nikdo nevidí /jen skrytá kamera/ apod. A i kdyby se udělal krok 100 let zpátky a každý si začal pěstovat vše pro svoji spotřebu sám, což je těžko možné, když plno lidí žije na sídlištích, stejně by i ta domácí zelenina, prasátka atd. byly kontaminovány vzduchem, zářením či dešti. Život je jen loterie, jak tím vším svinstvem proplujeme, taková hra o přežití, kterou si vůbec neuvědomujeme. :)

      Vymazat
    2. Přesně tak a popravdě nedivím se. Já jdu z wc umývám si ruce a mistrová se mě zeptá proč to dělám. Stejně tak jako když mám ruce špinavé od plechu jdu si je umýt a opět se mě ptá proč to dělám. O ostatních hrůzách jsem psala na svém blogu ale možná je lepší že o tom ostatní neví. :)

      Vymazat
  7. To je skvělý článek, budu o něm dlouho přemýšlet. Zatím jen napíšu, že drahé věci si kupuju v parfumeriích, i když je to ta nejdražší možnost.

    OdpovědětVymazat
  8. Toto je super článok a súhlasim. Ja som tiež už dlhšiu dobu názoru, že je jedna vec čo je uvedené na výrobkoch ako zloženie a druhá vec je skutočnosť čo tam naozaj je. Kozmetický priemysel je taký obrovský biznis, že príde mi, že v tomto je žiaľ tak mnoho ľudí naivných. Všetko dokonale odkontrolovať je naozaj nemožné. A hlavne tú pravdivosť. A ten názor ako uvažujú povedzme ešte stále mnohí a je to drahé - je to slávna značka musí to byť super aj zloženie všetko. A často povedzme aj ospevované značky majú rovnaké zloženie ako ich drahší príslušnici. Takže posledno mesačný veľký boom okolo bio kozmetiky, zachvíľu sa aj toto začne zneužívať ak už aj nie- pretože začal to kupovať každý. Celkovo podľa mna kozmetiku používať s mierou - nepatlať na seba dennodenne neviem koľko produktov. Niekedy mi príde naozaj zbytočne denne na seba len na tvár používať x produktov - špirála, linka na oči, tiene, bázu pod tiene, bázu pod makeup, tvárenku, makeup, ruž, další podklad. A s tým ako tiež píšeš zaslať neidentfikovateľný prudukt v kelímku - to už samé o niečom svedčí a isto nič pozitívne :) Takže ešte raz chválim článok :)

    OdpovědětVymazat
  9. ahoj Radko, já se už roky řídím podle laboratoří d- Testu a nejen, když kupuji kosmetiku, vlastně veškeré zboží !

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A kde se to dá najít? Tohle by mě dost zajímalo. :) Máš odkaz?

      Vymazat
  10. Uf... Tvůj dnešní článek mě dnes vzal. Ani nevím, kde začít. Snad ti psaní trochu ulehčí smutek z odchodu kamarádky a snad je kamarádčině duši už dobře. Nejdřív mě vyděsilo, protože jsem taková malá a důvěřivá, budu si dávat velký pozor kde a co se mi dostane do ruky. Složení výrobků od začátku psaní blogu zkoumám, ale přiznám se, že mu skoro nerozumím. Občas se snažím něco vyhledat, ale většinou nad tím mávnu rukou a mažu dál. Většina mé kosmetiky je drogérková nebo parfumerková, část mám z menších eshopů nebo obchůdků s přírodní kosmetikou. V kelímkách jsem dostala k nákupu vzorečky Sopahoria, které ale byly označené i se složením a přišlo mi to roztomilé. Doufám, že takových článků bude víc, jsou hodně poučné.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že tě to nevzalo až moc. Prostě je to život. :/ Aspoň že je z čeho vybírat :DDD

      Vymazat
  11. Supr článek. Souhlasím - život je hra o přežití; hra v tom smyslu, jak dlouho a v jakým stavu se nám podaří přežívat tu lhostejnost, která je všude kolem nás. Ale jak se říká: nemůžeš uzdravit svět, pokud neuzdravíš sám sebe. Každý by měl začít u sebe, jenže business je bohužel až na první místě... Snažím se vybírat si kosmetiku i potraviny, trochu se o to zajímat, jenže když si pak člověk uvědomí, že do toho nikdy stejně nebude vidět tak, jak by potřeboval, že je pořád někým manipulován, má čas od čas chuť na všechno se vykašlat... Ale ona ani ta přehnaná péče není ideální. To bychom za chvíli nemohli nic jíst, nic si oblékat, nic na sebe mazat. Vždyť ani ty údajné bio potraviny a bio kosmetika, i kdyby byly kdoví jak poctivý, náš nespasí. Jak by mohly, když je zamořený ovzduší i půda... To je začarovaný kruh.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krásně jsi to řekla. :) Jednou za čas nad tím moc přemýšlím a pak si říkám: Co mám jíst? Ale pak se zas uklidňuji tím, že dokud je člověk zdravý, naše obranné mechanismy si sami s leččím poradí. Tak přejdu na teorii - dávat tělu to, o co si samo řekne. To moje tělo miluje čokolády, kosmetické produkty vonící ovocem a vanilkou a když chce hamburgera, má ho mít. :D

      Vymazat
  12. Krásné odpoledne . Také jedna zkušenost .

    Stephens & Associates Inc. se zabývá prováděním širokého spektra klinických studií kosmetických výrobků. Mezi firmy, které využívají služeb této nezávislé společnosti, patří prestižní kosmetické značky včetně ARTISTRY . O kvalitě ARTISTRY se vyjadřuje Thomas J. Stephenson, Ph.D., zakladatel a prezident společnosti Stephens & Associates .

    Výzkumný a vývojový tým Artistry, s ohledem na bezpečnost a účinnost, je na špici seznamu, když je porovnáte s konkurencí.

    Je možné, že jste o této značce neslyšeli, ale patří mezi pět nejprodávanějších prémiových značek péče o pleť.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za informaci. S výrobky Artistry jsem se setkala, pár jich měla a jeden ještě mám, se všemi jsem byla hodně spokojená, ale netušila jsem, že jsou až takhle na špici. :)

      Vymazat
    2. Moc té kosmetice nerozumím , ale ta nová kolekce HYDRA-V, inspirovaná výzkumem oceněným Nobelovou cenou, přináší hydrataci na zcela nové úrovni. Využívám spíše zkušenosti Nutrilite ,stále překvapují co se dá vyvinout.

      Vymazat
  13. Teda moc krásně napsané. Taky mě vytáčí to neustálé netestováno na zvířatech, to je jak když se na vodu píše 0% tuku. Jakožto biolog mám na věci dost racionální názor a nepropadám panice, jakmile vidím někde nápis parfum nebo sulphate. Já osobně preferuju pečující kosmetiku přírodní. I přesto, že parabeny nemají potvrzenou škodlivost, stejně tak hliníkové soli a podobně, nikdo netestoval, jak působí všechny tyhle látky a další látky ve směsi, nebo v kombinaci různých produktů (přesně proto, že se na zvířatech testovat nesmí). Proto si myslím, že kosmetika která má s cílem se vstřebat a něco kůži a buňkám dodat, by měla být co "nejčistší" nejlíp samotné rostlinné oleje apod. Naopak u dekorativky složení neřeším, ty prostě jen dřepí na kůži a večer je sundám.
    Jen přidám ještě nové reklamní strategie typu krémy s kmenovými buňkami. To je taková blbost, že mě omývá. 1. Když strčíte kmenovou buňku (nebo jakoukoli jinou buňku) do směsi typu krém, chcípne. Tudíž se maximálně patláte mrtvými kmenovými buňkami. 2. Ty kmenové buňky v krémech jsou rostlinné, z biologického hlediska je téměř každá buňka rostlinného těla kmenová, tedy za vhodných podmínek z jedné buňky vyizolované třeba z listu, vypěstujete celou kytku. Takže je jedno, jestli do krému namelou jabko, nebo jablečné "kmenové" buňky vypěstované na misce. 3. Co mají rostlinné kmenové buňky přinášet tak prospěšného lidské pokožce mi stále zůstává záhadou.
    Další sranda jsou nanočástice, jo hodně atraktivní vědecká disciplína, sama se jí věnuju. Nicméně kosmetické firmy začaly sypat nanočástice do makeupů, krémů... zatímco v léčivech je jejich použití zatím velmi omezené. Proč asi...Tyhle mršky se rády dostávají do těla, buněk, můžou se někde akumulovat. A nic z toho není ještě pořádně otestováno a každá nanočástice se může chovat jinak.
    Takže naprosto souhlasím s tím, že dávat si pozor na neznámé nové značky pocházející bůhví odkud je velký risk. Stejně tak kosmetika z tržišť apod. S voňavkovými faky... kdybych kupovala mainstreamové voňavky, asi budu taky kupovat v pafrumeriích, ale vzhledem k tomu, že já jsem rypák vybíravý a jedu spíš v nedostupnějších značkách, jedinou možností jsou e-shopy. Můžu jen doufat, že za ty prachy nekupuju fake.
    Markéta

    OdpovědětVymazat
  14. To je na mě moc složité , přesto moc pěkně napsané.Trochu se tu ztrácím dosti často opakovaným slovem e-shop.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za váš komentář ke článku, Radka.